Posted in NOVINKY

Až jednou napíšu knihu… #Humbookstart

Každého čtenáře asi někdy napadlo, že by sám napsal vlastní dílo… někdo má v hlavě prostě jen příběh, který si tam už pár let drží, ale nemá dost trpělivosti, aby ho přenesl dál (můj případ :D) a jiný se do toho vrhne opravdu naplno 🙂

Jenže smutným faktem zůstává, že to nejtěžší každého autora teprve čeká… a to i když přeskočíme už jen ten magický okamžik, kdy se nějaké nakladatelství rozhodne knihu vydat… je třeba zalíbit se čtenáři. A co si budeme povídat, obrovská většina lidí má z české tvorby strach. Především jde-li o fantasy a young adult literaturu. Continue reading „Až jednou napíšu knihu… #Humbookstart“

Posted in NOVINKY

Partneři Humbook festivalu <3

Aby mohl Humbook stále růst, potřebuje i skvělé partnery, ty letošní nám představila Olga na ambasadorské merendě, kde se hodně povídalo i o plánech na letošní program… asi nikoho nepřekvapí, že ten bude opravdu bohatý 😀 Jinak už to Humbook přeci ani neumí 😛

Partneři: LOYD – MIXIT – MINDOK – VOLVO – CHUPA CHUPS

Od partnerů jsme dostali speciální balíček, vlastně toho bylo tolik, že jsme se pak přestali smát kufříku, s kterým přišla Míša z Radši knihu a začali jí tiše závidět 😀  Continue reading „Partneři Humbook festivalu <3“

Posted in NOVINKY

Jste připraveni na Humbook? Pojďte se podívat, jestli už máte vše načteno!

O Humbooku se mluví čím dál více a není divu… jde o nejkrásnější akci, jakou si jen český knihomol může vysnít. A i když jste se zakoukali zrovna do young adult literatury, nikdo na vás nekouká skrz prsty. Tady jste prostě jako v sedmém nebi 😀 Humbook navíc i všem neznalcům už třetím rokem ukazuje, že YA je naprosto úžasný žánr. Větví se do tolika dalších směrů, že si zde každý najde něco svého 🙂 Continue reading „Jste připraveni na Humbook? Pojďte se podívat, jestli už máte vše načteno!“

Posted in RECENZE

Jediná vzpomínka Flory Banksové ∞ Dojemná jednohubka

Při čtení tolika sérií to občas chce i nějakou jednohubku, no ne? A mě zaujala právě „Jediná vzpomínka Flory Banksové“. Flora trpí ztrátou krátkodobé paměti, díky nemoci v dětství si nic nepamatuje. A tak i když je jí už sedmnáct, pamatuje si vše jen před svými desátými narozeninami. Má proto popsané ruce různými poznámkami a ty ji dál navádí k jejímu zápisníku, kam si poznamenává další podrobnosti. Pak ale políbí kluka a najednou má v hlavě i jednu sedmnáctiletou vzpomínku. Tím se všechno změní a vyrazí na (nezapomenutelné) dobrodružství.

Upřímně, je tohle ta nejzvláštní kniha, co se mi dostala do ruky. Má pekelné konečné rozuzlení, ale přitom se první půlku držíte zuby nehty, abyste vůbec četli dál. Dost věcí se totiž točí stále dokola, no pochopitelně. Máme tu totiž knihu z pohledu hlavní hrdinky a paměť ztrácí i několikrát během dne. Navíc se samotná Flora neustále ocitá v mysli desetileté holky, což je upřímně dost znát i na jejím chování.

Na tuhle knihu se píše hodnocení dost těžko. Ovšem vždyť on ten prazvláštní začátek (vlastně dokonce nějakých 150 stran, kde se vše stále tak táhne), měl nakonec svůj účel. Bez něj by ten konec nebyl tak úžasný. Dojemný, jedinečný každým coulem. Ale přitom… já si nemůžu pomoct,  je to celé vlastně nesmysl.

Pokud se tedy chcete dojmout, nesmíte nad příběhem jako takovým moc přemýšlet. Je tam příliš mnoho zádrhelů a když jsem čekala na vysvětlení, přišlo nakonec u věcí úplně jiných. A byl pro mě konec knihy, jen takovým nepěkným zaobalením celého příběhu.

Pravdou zůstává, že první část se pekelně táhla a druhá pak naopak dodala příběhu neuvěřitelnou jiskru. V tom okamžiku mé pocity opravdu jiskřily, vždyť jsem četla do dvou do rána. Ale třetí část mě opět utvrdila v tom, že hlavní myšlenka celé knihy je sice boží, ale celkové propracování pak už vázne. Nejen Flora, ale i každý čtenář musí být tedy na příliš mnoho stranách dosti statečný.

Continue reading „Jediná vzpomínka Flory Banksové ∞ Dojemná jednohubka“

Posted in NOVINKY

Má lady Jane ∞ Tohle je pořádná konina

Na tuhle knihu jsem se pekelně těšila, protože jestliže tu má být někdo tak trochu kůň, bude to asi pěkná bžunda. Pak mě ale pěkně šokoval název knihy “Má lady JANE”, kdy uvnitř je přitom samá Jana a občas Janička (z původní Janies).
Takže, co ta Jane na obálce? No fajn! Celé to šokování ze mě nakonec opadlo. Protože si neumím představit, že by měla být v názvu “Má lady Jana”, což zní trochu podivně. A u nás je prostě jasně dáno, že historická Jane Grey se překládá jako Jana Greyová – a když nám na obálku plácli Jane, asi chtěli ať je to hlavně hezké na oko 🙂

(A na okraj) Ještě dneska si pamatuju, jak mě jako malou dosti zmátl takový král Henry VIII., jako opravdový prcek jsem si myslela, že kraloval spolu s Jindřichem VIII. No a ono ejhle, byl to jeden a ten samý král 😀

Vtipné je, že tady postupně přestáváme brát historické události moc vážně. Vlastně se tak trochu vrháme do bláznivé fantasy dějové linky a 16. století tu máme jenom proto, abychom si z něj mohli utahovat. Autorky si tady s celým dějem dosti hrají.

Upřímně jsem si chvilkami i říkala, že jsem už dlouho nečetla nic tak praštěného. Ale vždyť v dodatku druhé části knihy přímo je, že tady se na dějiny už úplně vykašleme 😀

Jana je pěkná knihomolka, což je v téhle době docela výhoda. Přednost. Klad. Přínos. (No jo, ona má dost ráda synonyma.) A během jediného večera se z ní stává taky manželka jednoho pořádného koně – tedy on je to i dost hezký chlap, alespoň v noci. V tomhle světě se někteří lidé mění v různá zvířata, většinou když se jim zachce a nebo se jim to zrovna hodí.
Ovšem takový Gifford tuhle proměnu moc neovládá a přes den je z něj vždy hřebec. Proto si spíš myslí, že je prokletý. A takový král Eduard? Ten zase celé roky vládnul spíš jen na oko, i když se nedá říct, že by si neužíval to, jak se o něj ostatní starají. To se teď ale změní a bude muset trochu dospět a vymanit se z té královské puberty.

Dost se mi líbí ta naše obálka, protože z ní legrace přímo vyzařuje. Když jsem viděla pidi náhled té původní na Goodreads, vůbec by mě nenapadlo, že si tu budeme z historie tak utahovat.
Co se celkově týče příběhu, je v zásadě jednoduchý, chvilkami trochu táhlý, jindy naopak krásně čtivý. Ono přeci jen má kniha 400 stran a celý děj se nám ukazuje hned ze tří pohledů.
Opravdu nejvíc tu bodují ty vtipné hlášky, na tom si musely autorky pekelně vyhrát. Úplně je vidím, jak sedí u krbu, jsou zabalené v dekách, v ruce drží hrnky a společně se smějí tomu, co plácají coby jednotlivé postavy. Sakra to je prostě děsná sranda, ale tak nějak stále příjemně milá.

Continue reading „Má lady Jane ∞ Tohle je pořádná konina“

Posted in RECENZE

Poušť v plamenech ∞ Pro nový úsvit

Pouštních příběhů u nás do češtiny ještě moc přeloženo nebylo, přitom se právě tohle prostředí dostalo v zahraničí do velké obliby. Mnoha autorům vnuklo nápad k vytvoření vlastního světa, případně se nechali přímo inspirovat pohádkami Tisíce a jedné noci a pustili se do retelingů.

Poušť v plamen by pak v sobě měla ukrývat ještě trochu toho westernu a vím, že právě tím odradila nakonec pár lidí, aby se pustili do čtení. Jak to tedy nakonec vlastně je? Ten westernový nádech se do příběhu dostal pouze skrze všude přítomný střelný prach. Jinak si můžete být jistí, že to písku budete mít plné boty. S radostí budete sledovat autorčinu mytologii a legendy, které začnou během čtení ožívat. A to je stále jenom zlomek toho všeho…

Amání rozhodně netouží stát se novou manželkou svého strýce, rozhodne se proto opustit jejich zapadlé městečko Prachov. K tomu ovšem potřebuje v první řadě plný měšec. Proto se v přestrojení za kluka vypraví na střeleckou soutěž, kde potkává mladíka Jina a setkání s tímto tajemných cizincem zpečetí její osud… nakonec neprchá jen před strýcem, ale v patách jí je i vražedná sultánova armáda.

Co jsem si naprosto zamilovala byly legendy, které se u lidu pouště tradují už celá století. Autorka nám na pozadí příběhu vykresluje historii svých národů, i příběhy o mýtických tvorech. Když se pak s některými střetneme i v průběhu našeho putovaní, působí náhle mnohem důmyslněji. Ale jak by tomu mohlo být jinak, když jsme už o nich zaslechli tolik děsivých historek?

Dost se mi líbilo, že je hrdince naprosto ukradené, že kolem ní probíhá nějaká revoluce… prostě se jen stará o vlastní zadek. Vždyť ani nemá za co by bojovala. Neříkám že nedospěje do bodu, kdy jí to začne vrtat hlavou, ale ten vstup je pozvolný. A to mi jinde dost chybí.

Tohle písečné dobrodružství se čte opravdu hrozně dobře, až si říkám, že nic jiného byste ani vědět nepotřebovali. S tím jak dokáže autorka čtenáře vtáhnout do svého světa, je až s podivem, že jde o její prvotinu.

V samotné dějové lince jsou ještě znát nějaká ta malá zaváhání. Trošku to vrzalo především v momentech, kdy bylo znát, že se nám tu tvoří půda pro další díl. Ovšem mrkněte na tu krásnou obálku, neodpustili byste rázem knize skoro všechny její nedostatky?

Pro další informace o knize si rozklikněte celý článek > Continue reading „Poušť v plamenech ∞ Pro nový úsvit“

Posted in ∞ BOOKISH ∞, HUMBOOK

5 věcí, které se mi nelíbily na Humbooku

Co naplat, i když se třeba akce chystá celý rok, vždy se najde nějaká ta chybička. Proto jsou pak i hrozně fajn reporty návštěvníků. Protože ze strany organizátorů může ledasco vypadat úplně jinak. Takže se nebojte a pište jako o život, z první ruky vím, že v Albatros Media se na všechny ohlasy moc těší 🙂

Co se pak týká těch chybiček, je třeba rozeznávat mezi oprávněnými výtkami a povrchnějšími výmysly účastníků. (Třeba ta řada na podpisy autorek byla vážně mega obří, ale psaní obouruč ani jedna zatím neovládá, takže to je věc, která se opravdu neurychlí. Každý komu ten podpis za to stál, si prostě počkal.)

Continue reading „5 věcí, které se mi nelíbily na Humbooku“