Posted in RECENZE

Falešný polibek je přesně ten důvod, proč věřit ve skvělé YA knihy

Než jsem se do téhle knihy pustila, přelítla jsem anotaci jen tak na oko. Stačilo mi totiž pár slov v prvním odstavci, aby mě tenhle příběh více zaujal. Zaznělo tam něco o tradicích a příbězích z dávného světa a že to celé princezně Lie moc nevoní, protože jí to podsouvá politický sňatek s někým, koho vůbec nezná. A tak před tím vším uteče. (Přičemž ponížený princ se vydá za ní, i když ho celá tahle věc spíš nadchne a pobaví.)

Že je to hned tady trochu okoukané? Možná, ale taky je to stále hrozně dobrý motiv a Mary E. Pearson ho ve svém Falešném polibku použila moc dobře, doslova si vzala to nejlepší a přidala ještě něco navíc. Za princeznou se totiž nevydá jen princ, ale i vrah. Barbarům by se docela hodilo, kdyby Lia zmizela ze světa úplně a oni tak znepřátelili země, které měl sňatek stmelit. A do toho nechybí ani nějaké ty intriky od dvora.

Asi i díku tomu má tahle kniha téměř 400 stran, rozehráno je ze všech stran, přitom vás krátké kapitoly nebudou chtít pustit. Nejsou totiž jen z pohledu Lii, své místo zde má i princ a vrah, což jsou zatraceně zajímavé postavy 😉

Lia utíká se svou kamarádkou Pauline, mnoho dní se trmácí na konec země, ale až ve chvíli, kdy přesedá ze sedla koně na hřbet obyčejného osla,  si Lia uvědomuje, že už opravdu ztratila korunku. Lia zatíná zuby a začíná pracovat v hostinci, který vlastní Paulinina amita – teta, kmotra přesně v tenhle moment jsem začala mít Liu opravdu ráda. Bez přetvářky přizná, že na takovou těžkou práci není zvyklá, ale přitom má čirou radost z vědomí, že tohle si teď vybrala sama. Že je konečně tvůrcem vlastní budoucnosti.

Princ i vrah vstupují do příběhu opravdu šikovně a to jak si autorka hrála s jejich vyprávěním mě hrozně bavilo. Nemůžete si být jistí na čem vlastně jste. Tradice sebou nesou i zajímavé nové náboženství, které není nijak složité. To ovšem neplatí o historii tohoto světa, i když nám zatím bylo odhaleno pramálo. Celá kniha je navíc propletená starými písněmi, u kterých jsem si nemohla dlouho pomoct, ale i když jsem chápala, že jejich záměrem je docílit magického tajemna, zněly mi většinu času stejně jako pouhé bláboly. (Ale já jsem vždycky byla spíš ten typ „věštby-jsou-jen-snůška-keců-aka-Hermiona“.)

Falešný Polibek je skvělým zástupcem YA žánru, chování postav dává smysl, není umělé a tak není problém se s postavami sžít. Nabubřelé tlučhubky, v roli hlavních hrdinek, se mi už trochu okoukaly a tak jsem hrozně ráda za Liu, která si zaslouží najít své štěstí. Z počátku to vypadá, že bude úplně stačit obyčejná láska, ale Lia začíná objevovat i svůj vrozený dar, který tolik let potlačovala. Musím ocenit, že autorka nešla hned po nějakých velkých schopnostech, i když čeho se v budoucnu dočkáme je zatím hodně neurčité.

Co mi k naprosté dokonalosti chybělo byl uzavřenější konec, sice mám napínání dost ráda, o to víc, když skončí takhle na první pohled bezvýchodně, ale tady mi přišel příběh vyloženě neúplný. Ale prosím pěkně, přečtěte si to! Já se do Falešného polibku snad až naivně zakoukala… a už se nemůžu dočkat, až budu tuhle knihu mít i v papírové podobě. A divíte se snad – viděli jste už tu obálku!? 

Pro další informace o knize si rozklikněte celý článek > Continue reading „Falešný polibek je přesně ten důvod, proč věřit ve skvělé YA knihy“

Posted in HUMBOOK, NOVINKY

Knižní festival Humbook se rozrůstá o své zahraniční hosty! Chcete vědět víc?

První zprávy z letošního Humbooku prozrazují, že tahle akce bude opravdu parádní. My už teď víme, že na tenhle hravý knihomolský festival dorazí tři zahraniční autorky (víte to už taky?) a jejich jména rozhodně nepatří mezi ta z dolních regálů knihkupectví. Tak si pojďme tyto spisovatelky představit. Humbook už je za dveřmi!

Jenny Han pracovala nějakou chvilku v knihkupectví a následně jako knihovnice, vzala to tedy ke své spisovatelské kariéře vysloveně knihomolsky, jakoby jí už samotné vystudování tvůrčího psaní nestačilo. Jenny žije v Brooklynu a nejraději má podzimní New York. Kdyby jí v jedenácti přišel dopis s přijetím do Bradavic, snažila by se kouzelný klobouk uprosit, aby ji zařadil do Zmijozelu. Jak by si tam tahle milovnice červených rtěnek počínala se už ale nikdy nedozvíme 🙂

Začala psaním knížek pro děti, ale opravdu až tituly z YA žánru jí pomohly se prosadit. U nás již dříve vyšla její série Léto, ale obrovský celosvětový úspěch si vydobyla především sérií Všem klukům, které jsem milovala. Právě díky tomu se u nás nyní dostává do popředí i autorčina dřívější série Oko za oko, tu napsala společně s autorkou Siobhan Vivian.

Všem klukům, které jsem milovala:

  • Všem klukům, které jsem milovala
  • P.S. Stále tě miluju
  • Navždy s láskou, Lara Jean
Oko za oko:

  • Oko za oko
  • Oheň a plamen
  • Prach a popel
 Léto:

  • Léto, kdy jsem zkrásněla 
  • Bez tebe to není léto
  • Vždycky budeme mít léto

Anita G. Howard žije v Texasu, kde s manželem vychovává dvě dcery, i když domácnost velmi často řídí jejich morčata a labrador. O Lewisovu Alenku a jeho kouzelný svět se zajímala velice dlouho. Často přemýšlela, jak mohl vlastně Alenčin příběh pokračovat a díky tomu se nakonec vrhla do psaní Šepotání.

Miluje jízdu na kolečkových bruslích a focení hřbitovů z 18. století, naštěstí ani jeden z těchto koníčků neprovozuje zároveň. Fascinující jí přijdou i staré opuštěné školní budovy a stále se snaží hledat krásno i v na první pohled ošklivých věcech. V Texasu je hodně sucho a větrno, takže i když zahradničení opravdu miluje, je to pro ni zároveň taková malá výzva.

Sérii Šepotání má již kompletně dopsanou, u nás vyšla v překrásném vydání s barevným písmem. V českém překladu se v létě můžeme těšit na její knihu KrveRůž, inspirovanou Fantomem opery. V zahraničí nyní vychází její nová série Haunted Hearts Legacy, což je podle jejích slov „New Adult historical literary romance series with paranormal elements“, ale prostě a jednoduše… se vám opět bude z autorčiny fantazie točit hlava! 🙂

Šepotání

  • Šepotání (1)
  • Divotání (2)
  • Zrcadlení (3)
  • Běsnění (3.5)
KrveRůž 

  • KrveRůž

 

Haunted Hearts Legacy

  • The Architect of Song (1)
  • The Hummingbird Heart (2)
  • The Glass Butterfly (3)
  • The Artisan of Light (4)

Joelle Charbonneau (Džoel Šerbonau!) jsem viděla na youtube hrát v divadle! 😀  A teď to mám i potvrzené, Joelle vystupuje v operních inscenacích a divadelních hrách, navíc vyučuje i hodiny zpěvu. Jejím snem nikdy nebylo stát se spisovatelkou, i když vždy hrozně ráda četla. Nápad na knihu přišel až po třicítce a protože ji nedal spát, musela ho přenést na papír. Dnes žije v Illinois a kromě hraní už se naplno věnuje i psaní.

Je autorkou dvou méně známých sérií (Rebecca Robbins, Glee Club), ale své čtenáře si získala především díky Univerzitě výjiměčných, u nás fanoušci už netrpělivě čekají na překlad třetího dílu. Čas si mohou zkrátit původně starším titulem, ten vyšel pod jednoduchým názvem Need, v knihkupectvích u nás ale hledejte Stačí jen chtít.

Joelle si udělala téměř dvouroční přestávku, ale v červnu jí konečně vyjde Dividing Even a tato kniha by měla otevřít zcela novou sérii: Dvojčata Carys a Andreus nikdy nechtěla vládnou Edenu. Ale když jsou jejich otec a korunní princ zabiti, je třeba najít nového vládce. A tak se musí účastnit procesu, který rozhodne, kdo z nich je hoden koruny. Carys a Andreus se navzájem vždy drželi v bezpečí – od tajemstvích, ode dvora i netvorů číhajících v horách. Proces má však prověřit jejich důvěru i rodinná pouta. Jak dlouho potrvá, než žíznivost po moci povede ke zradě? (Co myslíte, nebudeme na české vydání čekat dlouho?)

Univerzita výjimečných

  • Zkouška (1)
  • Zrada (2)
  • Graduation Day (3)
Stačí jen chtít

  • Stačí jen chtít
Dividing Eden

  • Dividin Eden (1)

 

Posted in MINI RECENZE

Mini recenze, aneb proč (ne)číst: Dvůr trnů a růží

Dvůr trnů a růží sice vznikl na motivy pohádky Kráska a Zvíře, ale opravdu společného s ní má jen velmi málo. A to je vlastně dobře. U autorky jsem si již nejednou potvrdila, že dokáže psát neskutečně čtivě a přitom ve mě vzbudit poměrně čistou averzi vůči jejím postavám. Přitom mě její příběhy stále nezanechávají chladnou a u Dvora to platí dvojnásob.

Jak je tohle možné? Sarah J. Maas prostě umí překvapit, najít ty skulinky, ve kterých se pak k romantické lince přidá i krutost a odrazí neobvyklá krvežíznivost. A tak se mi chvíle, kdy bych raději knihu již odložila – protože je to celé takové nevábné a divné, střídají s momenty, u kterých si stále dokola opakuju, jak je tahle autorka prostě úžasná a že i když mi to občas přijde nedomyšlené, nemůžu si pomoct a musím číst dál. Tohle buď milujete… a nebo… je vám to fuk.

Pro další informace o knize si rozklikněte celý článek >

Continue reading „Mini recenze, aneb proč (ne)číst: Dvůr trnů a růží“

Posted in NOVINKY

Troška té knižní lásky ještě nikomu neublížila! Májová soutěž o knihu.

Dnes mám chuť rozdat trochu té knižní lásky! Květen je totiž jeden z mých nejoblíbenějších měsíců. Soutěžit budeme o Dárek z pravé lásky, protože těžko u nás najdete sladší knižní kousek 😀

Soutěž končí 7. května a jediné co musíte udělat, je omrknout následující formulář…

MÁJOVÁ SOUTĚŽ O KNIHU SE UKRÝVÁ ZDE!

Tak hodně štěstí!

 

Posted in ∞ BOOKISH ∞

Jste závislí na čtení? 50 znaků závislosti

Knihomolství. Závislost na čtení. Můžeme tomu říkat různě. Zahraniční stránka Tresugar přišla se zábavnou padesátkou znaků této závislosti. A musím říct, že když jsem si tenhle seznámek přečetla, to milé knihomolství mě až trochu vyděsilo 😀
Takový 100% čtenář-závislák z toho vychází jako dosti šibnutý asociál, co si přitom vlastně chce s každým o tom čtení povídat… ale víte jak, člověk to musí brát s humorem!

Protože je tenhle seznam docela dost fajn a při jeho čtení se můžete i parádně pobavit, přeložily jsme ho s Freckles do češtiny a nyní se tak může mrknout opravdu každý.

Takže – jste závislí na čtení? Popadněte tužku, papír a začněte zaškrtávat:
Ups, tak tady mám taky problém.
Continue reading „Jste závislí na čtení? 50 znaků závislosti“

Posted in RECENZE

Krycí jméno Verity ∞ Mlč zachráníš životy

„Zkusíme to jinak,“ řekl mi von Linden. „Čím by ses nechala podplatit?“ A tak jsem mu řekla, že bych chtěla zpátky oblečení.

Krycí jméno Verity jsem měla doma už tak dlouho, že mi zůstala v paměti jen mlhavá představa, o čem by kniha vlastně měla být. A ono se dá trochu říct, že to nevíte do poslední chvíle. Celou dobu je to hodně neurčité čtení, jenže… jak chcete předpovědět něčí budoucnost během války? Když každý plán závisí na tom, jestli postavy přečkají další den. A tak zde některé linky končí kam, kde byste to nečekali. Ale to mě na tom hrozně baví a zároveň je děsivě smutné.

Ráda bych poupravila seznam deseti věcí, kterých se bojím.
Zima. (Svůj strach ze tmy jsem vyměnila za Maddiinu hrůzu z chladu. Teď už mi tma nevadí, zvlášť pokud je ticho.)

První část pro mě byla trochu hůře stravitelná, je dost popisná a musíte v ní ten příběh o něco více hledat. Hodně mě mrzelo, že vždy když to začalo být opravdu zajímavé, došel náckům papír… a to doslovně. Naše hrdinka totiž má tu smůlu, že byla nešťastnou náhodou prozrazena a tak se ji dostalo mnoha poct, které gestapo uštědřuje svým nepřátelským vězňům. A aby získala alespoň trochu času, rozhodne se spolupracovat, chce totiž vypovědět svůj příběh.

Vypráví o svém přátelství utkaném v době války a odhaluje tak i postup své kamarádky mezi opravdové letce. A ta to jako ženský letec měla samozřejmě o něco těžší.

„Lži! Lži jim, ty krávo pitomá! Řekni jim cokoli! Přestaň si hrát na mučednici a LŽI!

Tahle kniha je krásná hlavně ve svých detailech, málo co říká autorka přímo, ale na konci dokáže propojit i zprvu bezvýznamné kousky. V téhle knize hraje pod krycím jménem pomalu každý druhý, někdo to dělá kvůli svému přesvědčení a jiný chce prostě jen přežít. Zatímco v první části dostáváme jednoduše fakta a příběhy z minulosti, teprve v druhé části vše začíná opravdu vřít.

Zvláštní zde byl především pohled na vojáky gestapa, byl totiž hrozně lidský. Pro někoho jsou to zrůdy, pro jiného otec, syn či manžel. Tohle je druhá světová válka zase trochu jinýma očima. Musím se přiznat, že jsem na začátku vůbec nečekala, že mě nakonec Krycí jméno Verity tak chytne. Docela dlouho mi trvalo, než jsem v knize našla to nejlepší, začátek se příliš táhl. Naštěstí jsem ale ve čtení nepolevila a pokud jste tuhle knihu dosud odkládali stejně jako já, určitě to napravte.

Pro další informace o knize si rozklikněte celý článek > Continue reading „Krycí jméno Verity ∞ Mlč zachráníš životy“